Svoboda, svědomí, soužití

Kapitoly z mezilidské etiky

Erazim Kohák

Nakladatelství: Nakladatelství Karolinum

Počet stran: 218

Datum vydání: 2024

Dostupnost:

skladem více než 10 kusů

Filosofie a religionistika

Etika a svoboda – jak se to rýmuje? Podle běžných představ ne zrovna dobře. Na etiku si dnes dělají nárok především různí mravokárci, kteří se rozhořčují nad zkažeností světa. Ve jménu etiky prosazují jako lék ten či onen „morální řád všehomíra“, ze kterého se obvykle vyklubou návyky a předsudky předešlé generace. Z etiky pak zbydou jen příkazy pro život v bázni a poslušnosti. Filozof Erazim Kohák odmítá mravokárnictví. Jde mu o etiku soužití ve svobodě, a ta nutně vyrůstá ze svobody …a odpovědnosti, ne z bázně a poslušnosti. Etiku svobody nelze vyučovat jako soubor pravidel, kterým se student může naučit zpaměti a mechanicky je uplatňovat. Etice svobodného soužití lze učit jen jako návyku kritického myšlení a odpovědného rozhodování. Potřebujeme jasně a důkladně prozkoumat všechny podmínky a možnosti v té či oné situaci. Jak se potom rozhodneme, je na každém z nás. V tom je svoboda slávy člověka i náročná odpovědnost svobody. Podle toho Kohák přistupuje k etice. Začíná zkoumáním, jak chápat filozofické myšlení. Pracovně je určuje jako myšlení, které si o všem klade tři kritické otázky – co to znamená? na čem se to zakládá? co z toho vyplývá? Pak zkoumá postavení etiky v lidském obcování, otázky relativismu a absolutismu, egoismu a altruismu, svobody a determinismu. Ve druhé polovině knihy se Kohák věnuje podstatným otázkám hodnoty a smyslu, kritickým zkoumáním možností a mezí náboženské etiky, etiky přirozeného zákona, etiky následků a etiky zásad. Ve svých přednáškách Kohák volí čtivý esejistický tón, leč ne na úkor filozofické svědomitosti. Čtenář, který jeho úvahy pozorně sleduje, získá velmi dobrou orientaci v možnostech etiky spolu s důvody pro a proti každé z nich. Nedostane však počítačový program, kterým by mohl nahradit vlastní myšlení a vlastní odpovědnost. Kohákův přístup vychází z hluboce zakořeněného postoje dobré vůle, avšak zároveň stejně hluboké zásadní úcty ke svébytnosti druhého. Poskytuje čtenáři vše, čeho je třeba k vlastnímu kritickému myšlení a rozhodování, avšak odmítá rozhodovat za něj. Výsledkem je kniha pro každého, kdo bere vážně odpovědnost svobody a není ochoten táhnout slepě s davem. Zároveň je to ideální pomůcka pro každého, kdo má učit mladé lidi etiku, avšak odmítá je jen programovat podle té či oné šablony. Erazim Kohák poskytuje něco jiného: příručku pro soužití ve svobodě.
2.vydání, v Karolinu 1.vydání

Více

Běžná cena: 270 Kč

243 Kč

Na seznam přání

Rezervovat na prodejně

Poslat odkaz e-mailem

Zákaznická linka

230 233 591 731 633 355

9:00–16:00 (po–pá)

Kontaktovat prodejnu

Erazim Kohák

Prof. Erazim Kohák, PhD. (1933–2020) byl český filosof a publicista, který se ve svých textech často zabýval ekologickými tématy. Po roce 1948, kdy z Československa z politických důvodů emigroval, pracoval v dělnických profesích a souběžně absolvoval první cyklus vysokoškolského studia filozofie a religionistiky na Colgate University ve státu New York (1950–54). V celonárodním konkursu získal Danforthovo stipendium a mohl pokračovat ve studiu teologie a filosofie na Yaleově univerzitě ve státu Connecticut, které završil s titulem magistra (MA, 1957) a doktora (PhD, 1958) v oboru filozofie a religionistiky. V r. 1958 mu Yaleova univerzita udělila Cooperovu cenu z antické filozofie. Akademickou dráhu nastoupil jako asistent (1958) a odborný asistent (1959) na Gustavus Adolphus College ve státu Minnesota, kde souběžně působil jako zástupní farář evangelického sboru v obci Kasota. V r. 1960 nastoupil jako odborný asistent na katedře filozofie FF Boston University ve státu Massachusetts, kde pak byl jmenován docentem (1970) a profesorem (1977). Vykonával též funkce ředitele pokročilého studia (1970–90) a vedoucího katedry (1982–85). Působil též jako publicista v angličtině i v exilovém tisku v češtině. V r. 1969 mohl poprvé krátce navštívit Československo. R. 1976 odešel do státu New Hampshire, kde si na lesní mýtině postavil příbytek. Odtud pak psal rozhlasové pořady a dojížděl do zaměstnání v Bostonu až do svého návratu do Československa v r. 1991. Mimo obvyklá členství ve filozofických společnostech byl zvolen mj. členem Husserl Circle (1986) a American Theological Society (1987). Na jaře 1990 navštívil Prahu. V l. 1991–94 učil střídavě v letním semestru v Praze, v zimním semestru v Bostonu. V lednu 1995 ukončil pracovní poměr na Boston University a vrátil se trvale do ČR, kde působil jako profesor filozofie na FF UK v Praze a jako publicista. Od svého návratu se angažoval v Klimentském sboru Českobratrské církve evangelické. Byl členem čestné rady Hnutí Duha, čestného předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život na Zemi a čestné rady Dětí země. Dne 28. října 2013 mu prezident Miloš Zeman udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Další publikace od tohoto autora

Do košíku