Franz Werfel byl spisovatel a dramatik. Do kategorie „český spisovatel“ patří jen málo.
Franz Werfel se narodil v Praze, kde strávil jen své dětství a dobu studií. Jeho otec byl bohatým židovským továrníkem. Velký vliv na něj měla jeho česká chůva, zbožná křesťanka Barbora Šimůnková. Ta ho již jako malého brávala s sebou do katolického kostela. S otcem pak chodíval do synagogy. Toto spojení židovství a katolicismu v něm zanechalo silný dojem a vytvořilo celoživotní přesvědčení, že obě náboženství jsou jen dvě podoby téže víry.
Později napsal o své chůvě román.
Jako žák a student nebyl nijak vynikající, učení ho nebavilo, propadal a často střídal školy. Nejraději se pohyboval ve společnosti německých literátů v kavárně Arco. Maturitu složil s velkými obtížemi. Krátce nato debutoval knihou expresionických básní, která způsobila senzaci a Werfel byl oslavován jako jeden z pilířů expresionismu.
V roce 1912 odešel Werfel k zasilatelské firmě do Hamburku a pak jako lektor do lipského nakladatelství Kurta Wolffa. Po vypuknutí 1. světové války narukoval na haličskou frontu. Po čase se mu podařilo dostat do Vídně, do tiskového oddělení.
V roce 1929 se Franz Werfel oženil s Almou Mahlerovou a toto bouřlivé manželství vydrželo až do spisovatelovy smrti.
Když v roce 1938 obsadil Hitler Rakousko, byl Werfel na Capri a mohl odejít do Francie. Tam ale nenašel bezpečí a v roce 1940 prchal pěšky přes Pyreneje do Španělska a odtud do USA. Cesta ho vedla přes poutní městečko Lurdy, kde údajně slíbil světici sv. Bernadettě, že o ní napíše román, pokud se do USA dostane živ a zdráv. To také splnil.
Poslední roky života strávil spisovatel v Kalifornii. Dočkal se i konce války, ale v srpnu 1945 podlehl těžkému infarktu.