Doc. PhDr. Ivana Čornejová, CSc. (*1950) je česká historička a vysokoškolská učitelka. Své studium absolvovala mezi lety 1968 a 1973 na Filosofické fakultě v oboru archivnictví-dějepis. Rigorózní řízení ukončila v r. 1974 a v r. 1999 se habilitovala na Fakultě sociálních věd. Ve své práci se specializuje na české a církevní dějiny 16.–18. století a dějiny českého školství. Působí na Ústavu dějin Univerzity Karlovy, v Archivu Univerzity Karlovy a mimo to externě přednáší na Pedagogické fakultě UK. Jejím manželem je historik Petr Čornej.
Další publikace od tohoto autora
Prof. Marie-Elizabeth Ducreux, Ph.D. (*1950) je francouzská historička a vysokoškolská učitelka. Vystudovala historii a literaturu na Université de Paris III., kde v roce 1982 obhájila doktorskou práci na téma Hymnologia Bohemica. Cantionnaires Tchéques de la Contre-Réforme, 1588-1764. Pro hlubší studium této problematiky byla velmi dobře jazykově i odborně vybavena, neboť v 80 letech 20. století studovala slavistiku (1973) a slovanské jazyky: češtinu (diplom v roce 1972) a ruštinu (diplom 1970) na l’Institut National des Langues et Civilisation Orientales. Po studiích začala pracovat v prestižní instituci Centre National de la Recherche Scientifique (dále jen CNRS), respektive v její součásti Centre de Recherches Historiques, EHESS v Paříži, kde od roku 2003 působí jako ředitelka výzkumu. V roce 1991 se zasloužila o vznik Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách (Centre Francais de Recherche en Sciences Sociales, CEFRES) v Praze, v jehož čele stála až do roku 1993. V letech 1996-1997 byla členkou Collegium Budapest v Institute for Advanced Studies. V roce 1994 pak působila jako reprezentantka francouzského Programme Europe du Centre National de la Recherche Scientifique des pays d´Europe centrale et orientale, de la Rusie et de la CEI. Mezi její vědecké zájmy patří problematika identity, národního povědomí a historiografie Rakouska, českých zemí a bývalého Československa. Specializuje se zvláště na problematiku kulturních a náboženských aspektů střetu reformace a protireformace v Čechách (jako příklad lze uvést politický rozměr poutí do Staré Boleslavi). Na tato témata publikovala několik knih a řadu publikací v prestižních vědeckých českých, polských, francouzských či německých časopisech.