Věda rozebírá věci na součástky, aby pochopila, jak fungují. Náboženství skládá věci dohromady, aby pochopilo jejich smysl. Jonathan Sacks energicky hájí komplementárnost vědy a náboženství. Svá tvrzení zdůvodňuje celou škálou historických a filozofických argumentů, aby nám dokázal, že k pochopení pozice člověka ve světě je zapotřebí obojí. Srovnáním příkladů z různých kultur a pátráním hluboko v historii lidské řeči a dějin západní civilizace Sacks ukazuje, že současný konflikt mezi vědou a náboženstvím… je postaven na falešné dichotomii. Víra odjakživa sehrávala v lidské kultuře významnou úlohu, inspirovala člověka k mravní velikosti a umožňovala mu budovat společenství, chovající v úctě každého jednotlivce a pěstující vztahy, založené na laskavosti a vnímavosti. Náboženství nejenže zdaleka není čímsi bezvýznamným a okrajovým, ale má zásadní roli v tříbení a kultivování vědecké debaty. Dějiny totiž jasně ukazují, že ztratí-li společnost svou duši, ztratí zakrátko i svou budoucnost.
Sir Jonathan Sacks, narozený v roce 1948 v Londýně, od září 1991 byl šestý vrchní britský rabín. Uznávaný židovský učenec a duchovní vůdce nejen britské židovské komunity ( britského Commonwealthu).
Než se stal vrchním rabínem, vedl rabín Sacks Jews’ College, nejstarší rabínský seminář na světě. Vedle klasických židovských studií absolvoval i filozofickou fakultu na Cambridgeské univerzitě a postgraduálně studoval také v Oxfordu.
Od zvolení do úřadu vrchního rabína věnoval profesor Sacks své úsilí obrodě britské židovské komunity. Často vystupoval v rozhlase, televizi a tištěných ...
Knihy 
Svíce 
Liturgické předměty 
Klášterní produkty 
Devocionálie 
Mešní vína 
Předplatné 
Poslat odkaz e-mailem
