Příčinou mnoha patologií, nedorozumění a polarizací v dnešní společnosti a církvi je ztráta důvěry, ať už jde o důvěru v tradiční politiku, média, stávající sociální systémy, nebo o důvěru v člověka jako takového a v jeho budoucnost. Důvěra není obvyklá filosofická kategorie, nepatří mezi teologální ani kardinální ctnosti ani se nejedná o nějaký tradičně jasně uchopitelný pojem, ale bytostným způsobem patří ke křesťanství a jeho pozvání člověka k naplněnému životu. Křesťanská důvěra v člověka stavěla… základ pro budoucí koncept lidské důstojnosti, důvěra ve svět otevírala samu možnost misijní činnosti a úsilí o přiblížení se Božímu království. Je ovšem dnešní církev stále inspirujícím zdrojem takovéto důvěry v člověka a svět? A pokud spíš ne, kde se tento aspekt vytratil? Číslo nabízí detailnější a komplexnější pohled na fenomén důvěry, snaží se popsat především ty její aspekty, které jasněji promlouvají k naší současnosti a jejím problémům. Obrazový doprovod čísla tvoří kresby české umělkyně Věry Novákové.