Leo Žídek (*1932) je předním členem Konfederace politických vězňů ČR. Jeho životní příběh začíná v posledním ročníku střední školy. Jako jediný z gymnázia totiž nevstoupil do Československého svazu mládeže. Těsně před maturitními ústními zkouškami proto nebyl připuštěn k maturitě. Rozhodl se proto pro emigraci, ale skupina, s níž měl hranice přejít, byla infiltrována udavači. Dne 18. srpna 1952 byl zatčen, v červnu 1953 postaven před soud a odsouzen k osmi letům ztráty svobody a ztráty občanských práv. Vězeňská léta prožil v uranových dolech na Jáchymovsku, kde panovaly nejhorší podmínky. Po osmi letech byl v roce 1960 propuštěn. Narukoval na vojnu a následně tři roky vykonával těžkou manuální práci. Od roku 1966 pracoval jako zásobovač u Dopravních staveb. Se svou manželkou se podílel na organizování dovozu a distribuci samizdatové literatury do Československa. Je velmi aktivním členem křesťanských sdružení, přednáší na školách a poskytuje svědectví o hrůzách komunistického režimu. Působí jako místopředseda Konfederace politických vězňů ČR a je předsedou ostravské pobočky. Je také autorem sugestivní knihy Psáno před popravou, ve které dává nahlédnout do života sedmi statečných osobností odsouzených k trestu smrti. Mimořádná publikace byla oceněna v roce 2006 čestným uznáním za literaturu faktu udělovanou v rámci Ceny Egona Erwina Kische.
Další publikace od tohoto autora