Karel Jaromír Erben (1811-1870) byl významným sběratelem lidové slovesnosti, kterou přenášel do literatury, vydavatel folklórních textů, starých literárních památek a archivních dokumentů, překladatel a básník. Vedle historických dokumentů vydával díla staré české literatury, vydával i překlady starých děl ruské literatury. Důležitost a těžiště svého zájmu však spatřoval ve folklóru, především v českých lidových písních. Erben pořádal hojné cesty na venkov, které mu umožňovaly sbírat lidovou slovesnost, sbíral i lidové pohádky. Erben byl podnícen evropským rozvojem studia lidové slovesnosti, zvláště mu byli za příklad bratři Grimmové. Erben byl přesvědčen, že národní literatura by měla vycházet z etnického základu, který je obsažen v lidových písních, pověstech a zvycích. Mnoho práce vložil Erben do připravovaného souboru českých pohádek, jako celek vyšly až roku 1905 pod názvem České pohádky. Karel Jaromír Erben napsal jednu jedinou básnickou sbírku – Kytice (1853), ve které též vychází z pověstí a bájí.
Další publikace od tohoto autora
Božena Němcová (4. 2. 1820, Vídeň - 21. 1. 1862, Praha) byla česká spisovatelka a jedna z nejvýraznějších osobností národního obrození. Do povědomí čtenářů se vryla jako autorka povídek a rozsáhlejších próz z venkovského prostředí a autorka pohádkových sbírek. Začínala jako básnířka a později svou činnost přizpůsobila zájmu o lidové tradice a folklór.