Jméno Maryši Šárecké (1890- 1958), české básnířky a prozaičky, by nebylo třeba v první polovině dvacátého století české kulturní veřejnosti představovat. Její knihy byly hojně vydávány a v lidových vrstvách čteny. Autorka, kterou lze v mnohém přirovnat k Vlastě Javořické, by neměla být zapomenuta ani dnes. K tomu nejlepšímu, co napsala, lze jistě počítat i román Pod Svatou Horou. Líčí v něm život v Příbrami a částečně v Praze ke konci 19. století. Kromě rázovitých postav a postaviček, stvořených… ve spisovatelčině fantazii, se čtenář setkává i s epizodickými postavami Jaroslava Vrchlického, Václava Beneše Třebízského či Karla Raise. Román zaujme nejen všechny příznivce Svaté Hory, ale i milovníky historie, kteří vědí, že minulost není jen velká politika, ale zejména běžný život "obyčejných" lidí. Na první pohled nám připadají jejich osudy idylické, ale ve skutečnosti jsou těm našim současným tak podobné.
Maryša Radoňová-Šárecká (1890- 1958), česká básnířka a prozaička, přirovnávaná ke spisovatelce Vlastě Javořické. Jméno Šárecká byl její pseudonym, který si zvolila již v počátcích své tvorby, podle údolí Divoká Šárka u Prahy. Dostalo se jí vynikajícího vzdělání, po většinu života se zabývala jen literaturou či svými osobním zájmy. Pouze po 1. světové válce pracovala na ministerstvu zahraničí jako redaktorka francouzského časopisu Gazette de Prague. Její dílo bývá literárními vědci charakterizováno jako sentimentální a melancholické se zaměřením na kulturní historii, patřící do středního proudu své doby. První svůj opus vydala již v roce 1908, a sice drobnou prózu „Stín padl na duši“. V depresivní době protektorátu, v roce 1940, vyšla její dnes nejznámější a podle některých i nejzdařilejší knížka, nazvaná „Pod Svatou Horou“, v níž kronikářským způsobem líčí život v Příbrami v letech 1850–1890 na příkladu osudů příbramských živnostníků a řemeslníků.
Knihy 
Svíce 
Liturgické předměty 
Klášterní produkty 
Devocionálie 
Mešní vína 
Předplatné 
Na seznam přání
Poslat odkaz e-mailem
