Magnificat (Wq 215) z roku 1749 je prvním dochovaným významným duchovním dílem C. P. E. Bacha a mezi jeho vokálními skladbami má jeden z nejmohutnějších orchestrálních doprovodů. Dílo procházelo v průběhu let mnoha úpravami, například byly přidány některé nástroje jako trubky, lesní rohy a tympány, které dílu dodaly slavnostnější ráz. Čtvrtá část – „Et misericordia eius“ byla dokonce zkomponována zcela nově. Je zajímavé, že všechny části Magnificatu kromě páté části – „Fecit potentiam“ C. P. E. Bach… později použil ve svých dalších skladbách. Hudbu většinou ponechával původní, často měnil jen text a používal německý jazyk. Účinkuje sbor Arcibiskupského gymnázia v Praze pod vedením Igora Angelova.
Carl Philipp Emanuel Bach (1714 – 1788), druhý nejstarší syn Johanna Sebastiana Bacha a jeho manželky Marie Barbary Bachové, proslul jako cembalista, skladatel a pedagog.
Největší význam má jeho instrumentální tvorba – koncerty pro cembalo a orchestr, klavírní sonáty, triové sonáty a smyčcové kvartety. Skládal také oratoria, pašije a kantáty Nejrozsáhlejší je ovšem Bachova tvorba pro sólové cembalo: složil pro tento nástroj 210 sonát. V nich dospěl nejen k pozoruhodné úrovni nástrojové sazby, nýbrž i k vývojovému pokroku v oblasti hudebního výrazu nového slohu: stal se charakteristickým představitelem tendence Sturm und Drang, projevující se obzvláště intenzitou výrazu zejména v polohách vášnivých a citově vypjatých, které předznamenaly v období raného klasicismu situaci, označovanou též jako romantická krize.
Knihy 
Svíce 
Liturgické předměty 
Klášterní produkty 
Devocionálie 
Mešní vína 
Předplatné 
Poslat odkaz e-mailem
