František Ignác Antonín Tůma (1704 – 1774) byl český skladatel období přechodu od baroka ke klasicismu. Pro toto období i pro něj je typická ještě barokní dispozice, avšak též i snaha přizpůsobit se novým požadavkům doby – mísí se u něj barokní patos se základy romantického cítění.
V roce 1734 se neúspěšně ucházel o místo kapelníka svatovítské katedrály. Posléze se stal v roce 1741 dvorním skladatelem a kapelníkem císařovny Alžběty ve Vídni, avšak po její smrti v roce 1750 byl penzionován. Žil potom až do konce života v různých řádových domech, věnoval se skladbě a vyučování hudby.
Další publikace od tohoto autora