Druhý díl Bernardova nejrozsáhlejšího a ve středověku nejrozšířenějšího díla, které vznikalo v průběhu posledních 18 let Bernardova života. Nejedná se o historicko-kritickou exegezi, ale o duchovní pochopení Písně písní. Bernard zde poukazuje na dvojí rozměr této biblické knihy: eklesiologický (duchovní život církve) a mystický (duchovní život jednotlivce).
Svatý Bernard z Clairvaux (1090 – 1153) byl středověký teolog, filosof, myslitel a mystik, přední osobnost cisterciáckého řádu. V roce 1830 jej papež Pius VIII. prohlásil učitelem církve.