P. Bernard Pitrun, SJ (1908-1987) byl český katolický kněz, jezuita a autor četných životopisů a nekrologů Tovaryšů Ježíšových. Narodil se v Kelči u Hranic. Po studiu na velehradském gymnáziu (1920 - 1926) vstoupil do jezuitského noviciátu. V letech 1929 - 1932 studoval v Belgii filosofii. Po svém návratu domů byl jmenován prefektem arcibiskupského gymnázia v Praze. Na kněze byl vysvěcen v r. 1938 v Innsbrucku, kde konal teologická studia v letech 1935 - 1939. Byl kaplanem na Velehradě a katechetou na školách Tupesy a Salaš. Od r. 1941 byl také vzdělavatelem Orla na Velehradě. V r. 1943 odešel na Svatý Hostýn. Při své práci v poutní duchovní správě také dával duchovní cvičení pro kněze, řeholnice a také laiky. V roce 1947 byl povolán do Prahy ke sv. Ignáci, kde měl na starosti "Junák", byl ředitelem Mariánské družiny studentů a staral se také o spolek katolických dělníků. V roce 1947 byl poslán do Děčína, kde měl na starosti kostel sv. Jana Nepomuckého v Chrástu a učil náboženství na gymnáziu a na měšťance v Děčíně. I zde pracoval v Junáku, který byl jeho velkou láskou. V roce 1948 byl přeložen znovu na Svatý Hostýn. V r. 1949 byl poslán do Opavy, kde byl zadržen a přivezen do Bohosudova. V roce 1956 onemocněl nádorem na mozku a byl poslán na Moravec. Tam se zúčastňoval rekreací, při nichž využíval své výborné znalosti těsnopisu a zapisoval mnohé výroky spolubratří, které pak vložil do jejich později psaných životopisů. V r. 1960 byl na Moravci zatčen a umístěn do vazby v Brně. Odsouzn byl na dva roky odnětí svobody. Nějaký čas pobyl ve Valdicích na samotkách, pak byl poslán na Mírov. Odtud byl na amnestii v r. 1962 propuštěn zpět na Moravec. V r. 1968 jej provinciál poslal do Hradce Králové. V r. 1970 se však znovu vrátil na Moravec, kde žil až do své smrti. Je pochován na moraveckém hřbitově.