Hugo Rahner SJ se zamýšlí, způsobem volně pojatých esejů, nad charizmatem zakladatele řádu. Vysvětluje, jaký je rozdíl mezi mnichem a jezuitou, anebo proč jsou jezuité vždy obtížně začlenitelní do struktur svých diecézí. Zajímavé pasáže porovnávající Origena s Ignácem, nebo Ignáce s Františkem z Assisi, se staly již klasickými texty v učebnicích dějin spirituality. Jezuita není éterický spiritualista nebo klášterem vázaný mnich, ani nevyhledává církevní úřad. Bojuje podle svých sil za toho, jenž se… skutečně narodil, skutečně jedl a pil, skutečně byl pronásledován za Piláta Pontského, skutečně byl ukřižován a skutečně vstal z mrtvých. To, že jezuita do "pomoci duším" vřadí sobě vlastní způsob duchovního zápasu, a to až po zřeknutí se vnější přísnosti, řádového oděvu a vnějších skutků pokání, aby se v "obyčejném životě" nelišil od "ctihodného kněze", jej nejen činí způsobilým ke stálému pokání a naprostému sebezapomínání v boji ve viditelné a "obyčejné" církvi, ale přivádí jej ke svobodě považovat vše za relativní kromě živého Pána.
Omlouváme se, ale u starších titulů může být zjevné mírné poškození přebalu, jemné škrábance způsobené prachem, malé naražení, mírně ohnutý roh, zažloutlé listy.
Hugo Rahner (1900-1968) byl německým knězem, jezuitou a starším bratrem známějšího německého teologa Karla Rahnera. V devatenácti letech vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova a odjel do Holandska na teologicko-filosofická studia. O deset let později byl r. 1929 vysvěcen na kněze a za další dva roky dokončil doktorské studium filosofie. Od r. 1937 učil na teologické fakultě v Innsbrucku. Spolu s Ottou Karrerem se věnoval tematice sv. Ignáce z Loyoly.
Knihy 
Svíce 
Liturgické předměty 
Klášterní produkty 
Devocionálie 
Mešní vína 
Předplatné 
Poslat odkaz e-mailem
