Ivan Alexandrovič Iljin (1883-1954) byl ruský filozof, spisovatel a publicista, přívrženec Bílého hnutí a následný kritik moci v Rusku, ideolog Ruského všeobecného armádního svazu (РОВС), přesvědčený zastánce zásady neústupnosti v boji proti komunismu. Pocházel ze šlechtické rodiny Iljinů. Jeho otec byl kmotřenec císaře Alexandra II., tajemník gubernie a advokát. Matka byla ruská Němka, luteránka, která konvertovala k pravoslaví. Po gymnázium nastoupil na právnickou fakultu a již během studií jej zaujala filozofie, zejména ta německá. Během první ruské revoluce měl velmi radikální názory, ale pak se přiklonil k vědě a nakonec se dal k pravému křídlu kadetské strany. Dokončil práva, pobyl na stáži na německé univerzitě, vyučoval na Moskevské univerzitě a školách pro ženy. Byl členem Moskevské psychologické společnosti, jejíž se v roce 1921 stal předsedou. V roce 1922 na Leninův příkaz odjel z Ruska tzv. „parníkem filozofů“. Pracoval jako vědec v Berlíně, vystupoval proti Hitlerovi a po nástupu fašistů k moci byl pronásledován gestapem. Roku 1938 Německo opustil a usadil se ve Švýcarsku, zejména díky finanční pomoci Sergeje Rachmaninova. Tam pokračoval ve své vědecké práci až do své smrti.
Knihy 
Liturgické předměty 
Klášterní produkty 
Devocionálie 
Mešní vína 
Předplatné 
Na seznam přání
Rezervovat na prodejně
Poslat odkaz e-mailem
Do košíku
