P. Bohumil Zlámal (1904–1984) byl český katolický kněz, historik a profesor církevních dějin na teologické fakultě v Olomouci. Teologická studia završil v r. 1936 v Olomouci. Po kněžském svěcení působil jako kaplan u sv. Mořice v Olomouci. Za II. světové války byl od 1. září 1939 deportován do koncentračního tábora Dachau a později i do Buchenwaldu. Mezi lety 1945 a 1950 se stal asistentem církevních dějin na teologické fakultě. V r. 1946 získal doktorát z teologie. V letech 1951-1961 působil v pastoraci a v letech 1961–1962 byl mimo službu. Po zrušení teologické fakulty působil ve farní správě (Velké Opatovice, Frenštát pod Radhoštěm a Kyjov). Od dubna 1968 byl členem přípravné komise pro obnovení olomoucké fakulty a semináře. Na konci roku 1968 byl zvolen proděkanem olomoucké pobočky Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Praze se sídlem v Litoměřicích. V témže roce byl jmenován profesorem pro obor církevních dějin. V letech 1968–1972 učil církevní dějiny, v roce 1968–1969 patrologii, a v roce 1972–1973 ochranu památek. Pobočka CMBF v Olomouci byla uzavřena 30. června 1974. V této době odešel do důchodu. Po opětovném zrušení fakulty působil v Kyjově a posléze na odpočinku v Olomouci, kde r. 1984 zemřel.
Další publikace od tohoto autora