Čtvrté evangelium je patrně nejmladší a od ostatních se výrazně liší uspořádáním Ježíšova příběhu i celkovým charakterem spisu. Podobně jako ve starších evangeliích, také janovský Ježíš je putující kazatel a učitel, který své poselství o naléhavé blízkosti Boží vlády dosvědčuje překvapivými činy pomoci všelijak postiženým lidem, především uzdravováním nemocných. U Jana však Ježíšova řeč nabývá podoby dlouhých promluv, pronášených zvláštním, meditativním jazykem, často znějícím jako přímá řeč Boží,… a jeho zázračné činy jsou označovány jako „znamení“, odkazující k hlubšímu významu, který jejich přímým účastníkům zůstává většinou skryt. Zároveň čtvrtý evangelista v lecčems doplňuje, někdy i koriguje historické údaje svých předchůdců – na zasazení Ježíšova příběhu, včetně jeho vznešených promluv, do konkrétních reálií, v nichž Ježíš svůj život prožil, mu zjevně velmi záleželo. Jan svým čtenářům představuje Ježíše jako toho, kdo lidem přiblížil Boha tím, že jej „vyložil“, jako „vtělené“ Boží slovo. Předkládá tajemství Ježíšova příběhu jako hádanku, jejíž rozluštění vyžaduje od čtenářů aktivní pozornost.
Jan Roskovec, Ph.D. (1966) vystudoval teologii na tehdejší Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze (nyní UK ETF), další studijní pobyty strávil na univerzitách v Cambridge a Erlangen. Působil jako evangelický farář, od roku 2005 vyučuje novozákonní biblistiku na Evangelické teologické fakultě UK, od roku 2011 je ředitelem Centra biblických studií UK a AVČR. Badatelsky se zaměřuje na spisy apoštola Pavla a Janovo evangelium.
Knihy 
Svíce 
Liturgické předměty 
Klášterní produkty 
Devocionálie 
Mešní vína 
Předplatné 
Na seznam přání
Poslat odkaz e-mailem
