Dvojí způsob víry

Martin Buber

Počet stran: 186

Datum vydání: 2021

Dostupnost:

skladem více než 10 kusů

Teologická a studijní literatura Filosofie a religionistika

Martin Buber (1878–1964) začal psát tento sedmnáctidílný esej v Jeruzalémě, v těžkém období občanské války v r. 1948. Předcházela mu léta bádání, přednášek i reflexí na téma pojetí víry, spásy a Mesiáše v judaismu a křesťanství. Klade si za cíl prozkoumat odlišnosti mezi způsoby, jakými se věřící v těchto konfesích vztahují k Bohu, a jejich důsledky pro intelektuální uchopení obsahů víry i pro každodenní život lidí. Výzvu pro autora představuje zejména Pavlova reinterpretace víry ve vztahu …k tradičnímu pojetí zvláště ze strany farizeů, s nímž polemizuje (ale mnohde i souhlasí) Ježíš evangelií.

Prvním způsobem je přesvědčení, které pracuje s objektivizací („víra, že“). Druhým je „důvěra vůči“, nesená osobním vztahem věřícího ke svému živému Protějšku. Způsoby, z nichž jeden je bližší řecké pistis, druhý pak hebrejské emuna, se vyskytují v obou konfesích a v jednotlivých fázích jejich historického vývoje převažuje tu jeden, tu druhý. Proroci a Ježíš evangelií, ale i bezejmenní jednotlivci stojí vždy v kritickém bodě uprostřed a volají po přehodnocení a autenticitě. Buber však zároveň upozorňuje, že tyto dva typy není třeba stavět proti sobě a vytvářet z nich antitezi, protože svým způsobem se oba potřebují a doplňují.

Více

Běžná cena: 258 Kč

232 Kč

Na seznam přání

Rezervovat na prodejně

Poslat odkaz e-mailem

Zákaznická linka

230 233 591 731 633 355

9:00–16:00 (po–pá)

Kontaktovat prodejnu

Martin Buber

Martin Buber (1878 – 1965) byl židovský filosof náboženství a překladatel rakouského původu. Podílel se na sionistickém hnutí a zasazoval se o vyrovnání s palestinskými obyvateli Izraele. Studoval ve Vídni, v Lipsku, v Curychu a v Berlíně, a to filosofii, psychologii a germanistiku. Roku 1899 se ve Vídni seznámil s Theodorem Herzlem a připojil se k jeho sionistickému hnutí. Na rozdíl od Herzla, který chtěl založit laický židovský stát, Buberovi šlo především o židovské náboženství a kulturu. Roku 1902 se začal zabývat chasidstvím, jehož životní a náboženská praxe mu byla daleko bližší než politické cíle sionismu. Vydal několik sbírek chasidských příběhů a mýtů a pracoval jako redaktor. Roku 1923 vydal své nejznámější dílo Já a Ty, V letech 1930-1933 byl profesorem židovského náboženství a etiky na univerzitě ve Frankfurtu n. M., na protest proti Hitlerovu převzetí moci však roku 1933 rezignoval a roku 1938 kvůli sílícímu tlaku německého nacismu odjel do Jeruzaléma, kde učil na tamější Hebrejské univerzitě antropologii a sociologii. V letech 1960 až 1962 byl prvním prezidentem Izraelské akademie věd a klasického vzdělávání. Buberovo originální myšlení inspirovali zejména Ludwig Feuerbach a Sören Kierkegaard.

Další publikace od tohoto autora

Do košíku